Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety

Ve srovnání se svými příbuznými je asijská epidemie koronaviru jen slaboučkým odvarem skutečně zákeřných nemocí

Vlna strachu, která se v posledních týdnech valí z Číny do českých médií, nemohla uniknout asi nikomu. Je jasné, že jen odborníci dokážou stanovit, jestli máme opravdový důvod k obavám. Na světě však existuje pět jiných druhů virů, při kterých by byla panika stoprocentně na místě

Nemilosrdný virus Marburg 

Onemocněním se nakazilo 25 pracovníků v laboratoři a dalších šest lidí Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety
Onemocněním se nakazilo 25 pracovníků v laboratoři a dalších šest lidí

Vysoké horečky, krvácení ze všech tělesných otvorů, a následně, smrt. Zákeřný virus Marburg usmrtí až 87 procent nakažených, čímž převyšuje i obávanou Ebolu. Zatímco u čínského koronaviru se úmrtnost pohybuje okolo tří procent. 

Tento RNA virus, který stejně jako Ebola patří do skupiny takzvaných filovirů, poprvé identifikovali v šedesátých letech minulého století v německém městě Marburg nedaleko Frankfurtu. Odtud také plyne jeho název.



Pracovníci v laboratoři se jím nakazali při pokusech s opicemi původem z Ugandy. Z jednatřiceti nakažených tehdy zemřelo sedm lidí

Rozsáhlých škod však virus dosáhl během let 1998 a 2000, kdy v Demokratické Republice Kongo zabil více než každého osmého nemocného. V roce 2000 zemřelo 140 lidí z celkového počtu 354 nakažených v Ugandě, další epidemie pak v Africe propukla v letech 2004 a 2005.

Čtěte také:

Oškliví lidé mají své hlavní město v Itálii

Podobně jako u Eboly, proti Marburgu zatím neexistuje účinný lék ani očkování. Nakažený jedinec chorobě obvykle podlehne do týdne od nákazy.

Bolest jako by vám lámali kosti – horečka Dengue

Nemoc způsobuje bolest, jako by vám někdo lámal kosti Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety
Nemoc způsobuje bolest, jako by vám někdo lámal kosti

Horečka Dengue, známá také jako horečka lámající kosti, své oběti trýzní nesnesitelnou bolestí.

Přestože není přenositelná mezi lidmi, k nákaze stačí pouhé komáří kousnutí. V nebezpečí je tak neustále minimálně jedna třetina světové populace, a proto se Dengue řadí k nejčastějším formám úmrtí v tropech a subtropech.

Nastartujte svou imunitu s echinacenou
Podle centra pro kontrolu a prevenci nemocí se nemocí lámajících kostí nakazí až 100 milionů lidí ročně

Její výhoda oproti ostatním jmenováným virům spočívá v tom, že se dá vyléčit, ačkoliv proti ní neexistuje účinné očkování. 

Hantavirus – virus mnoha tváří

Některé formy hantavirů jsou nebezpečnější než jiné Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety
Některé formy hantavirů jsou nebezpečnější než jiné

Na celém světě – včetně České republiky – existuje spousta druhů hantavirů. Onemocnění tak může mít různý průběh.

Například jistý druh viru s názvem Sin Nombre vede k takzvanému Hantavirovému plicnímu syndromu, kdy se po čtyřech až deseti dnech od nákazy u pacienta objeví zrychlené dýchání a voda na plicích.

Ač tato forma není tolik častá, může vést ke smrti až u 35 procent nakažených

Naopak virové odnože s názvem Dobrava, Hantaan, Puumala a Seoul způsobují, podobně jako Ebola a Marburg, krvácivé horečky, které vedou v případě Hantaan viru k úmrtnosti 5-15 procent

Čtěte také:

Vdané ženy nesmí víc než jednu sklenici vína a další nesmyslné zákony ze světa

Hantaviry se přenáší mezi drobnými hlodavci a případ přenosu z člověka na člověka naštěstí není znám. 

Krysí horečka Lassa

Mastomyš, hlavní šiřitel horečky Lassa – Wikimedia Commons Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety
Mastomyš, hlavní šiřitel horečky Lassa – Wikimedia Commons

Další africký virus, za jehož rozšíření vděčíme hlodavcům, je horečka Lassa. Ta se přenáší především mezi západoafrikým druhem krysy známé jako mastomyš.

Její nákaza se zpočátku projevuje horečkou a bolestí v oblasti za hrudní kostí. Poté může přejít v krvácivou horečku, krvácení sliznic a úplnou ztrátu sluchu



Onemocnění má mortalitu 15 až 20 procent a každoročně si vyžádá na pět tisíc lidských životů v zemích Západní Afriky, především pak v Sierra Leone a v Libérii.

Nevyléčitelná Ebola

Lék na Ebolu stále čeká na svého objevitele Kam se hrabe koronavirus: 5 nejnebezpečnějších virů planety
Lék na Ebolu stále čeká na svého objevitele

Ačkoliv je její název melodický, její průběh nemá s estetickým cítěním nic společného. Obávaná Ebola, která podobně jako Marburg patří mezi takzvané filoviry, svým obětem nedopřeje chvíli klidu

Nákaza se začne projevovat bolestí hlavy a krku. Následné vysoké horečky přejdou v krvácení ze všech tělesných otvorů včetně očí. Šíří se kontaktem s tělesnými tekutinami a úmrtnost nakažených se pohybuje mezi 50 a 85 procenty

Svůj název Ebola získala podle stejnojmenné řeky v Demokratické Republice Kongo, kde byla poprvé zaznamenána. A přestože je v možnostech léčby zaznamenán značný pokrok, konkrétní lék ještě stále neexistuje a Ebola tak zůstává nemalým strašákem nejen v Africe.