Výkopové práce na jednom z nejslavnějších archeologických nalezišť světa odhalily také 12 hliněných koní, zbytky dvou kočárů a bronzové zbraně
Více než dvě tisíciletí hlídá armáda hliněných vojáků posmrtný život prvního čínského císaře. A nově se ukazuje, že těchto věčných strážců je ještě víc, než se původně myslelo.
Po deseti letech výkopových prací na jednom z nejslavnějších nalezišť světa našli archeologové dalších 200 válečníků terakotové armády, o kterých se předtím nevědělo.
Kromě hliněných lidských figur také v Mauzoleu prvního císaře dynastie Čchin, které leží kousek od osmi milionového města Xian, vykopali také bronzové zbraně, dvanáct soch koní a zbytky dvou hliněných kočárů.
Podle vedoucího výkopových prací Sen Maoshenga můžeme konkrétní sochy rozdělit do dvou skupin válečníků. V jedné vojáci drží v levé ruce tyčové zbraně, pravou pak hrozí pěstí. Druhá skupina bojovníků v levých rukách třímá luky, kdežto pravá jim volně visí.
Shen dodal, že všechny sochy mají své vlastní výrazy v tváři, stejně tak účesy a fyzické rysy. V jámě jsou taky všechny aranžované do jiné pozice, která odráží jejich hodnost v rámci vojska.
Hliněné sochy vojáků vyrábělo až 700 tisíc lidí
S celkovým počtem více než osm tisíc hliněných soch vojáků působí terakotová armáda neskutečně působivě. Přesto však zůstala skryta lidským očím po více než dvě tisíciletí.
Až v roce 1974 na ní úplnou náhodou narazili zemědělci. Během následujících tří desetiletí ze z naleziště stalo jedno z nejslavnějších na světě a dodnes jde vedle Velké čínské zdi a Zakázaného města v Pekingu o jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí v Číně.
Mauzoleum prvního čínského císaře vznikalo od roku 246 před Kristem, kdy se tehdy třináctiletý Qui chopil trůnu. Podle starověkých zdrojů se na tvorbě terakotové armády podílelo až 700 tisíc pracovníků.
Ke slavnostnímu pohřbu, kde vedle císařova těla dělníci pohřbili i osm tisíc hliněných vojáků, 130 válečných vozů a přes 500 koní, došlo během dvou let v období mezi 210–209 před naším letopočtem.