Rychlost a pohodlnost moderní doby si vyžádala svou daň tam, kde by jí mnozí nečekali. Dostala se až za zdi buddhistických klášterů. Oddaní mniši v Thajsku jsou momentálně obéznější a nemocnější než většinová populace země.
Život buddhistických mnichů byl odjakživa spojován s pevným řádem, věčnou meditací, a především, s odříkáním všech pozemských rozkoší. Ze samotného učení o buddhismu přece vyplývá, že podléhání vášni je základ pro vznik utrpení. A úkolem buddhismu je utrpení eliminovat.
O to paradoxnější je současný stav v thajských buddhistických klášterech, kde místo rachitických postav sedí většinou až extrémně obézní mniši. Obraz takto poživačného jedince přitom s představou askety dvakrát nekoresponduje.
Důvodem jsou milodary lidí, které se v průběhu posledních dekád výrazně změnily. Rychlost a pohodlnost moderní doby se tak dostaly i do míst, kde by je mnozí nečekali.
Aktuálně jsou mniši v Thajsku mnohem více obézních, než většinová populace země. Dnes je v Thajsku obézní každý druhý mnich. Naopak v thajské populaci je obézní jen každý třetí člověk.
Fastfoodovými milodary za duševní blaho národa
V Thajsku, stejně jako v dalších zemích jihovýchodní Asie, se během staletí ustálila tradice, kdy běžná populace obdarovává své mnichy jídlem, penězi, či třeba i květinami, aby se tak postarali o jejich duši.
Zatímco oddaní buddhisté se pomocí meditace a pevně stanovených postupů starají o metafyzické dobro obyčejných lidí, světští Thajci naopak musí pečovat o fyzické zdraví svých obětavých dobrotinců.
Mniši se tak každé ráno hned za úsvitu vydají do ulic se svými miskami a lidé jim do nich opatrně vloží milodary. Jenže s tím, jak se mění doba a kultura v globálním měřítku, změnil se i způsob, jakým se o své mnichy Thajci starají.
Vstávat v pět hodin ráno, aby svým duševním ochráncům uvařili vhodná jídla, jak tomu bývalo dříve, už leckdo nestíhá. Stále častěji tak Thajci sahají po již hotových pochoutkách, které jsou často fastfoodového charakteru.
Většina z těchto průmyslově zpracovaných pokrmů obsahuje vysoké množství tuku a cukru, které zdraví mnichů nikterak neprospívá. A zdvořilí mniši mají zakázáno takové milodary odmítnout.
„Mnichem jsem už více než padesát let. Teď je mi sedmdesát. Pravidla Sanghy (Buddhistické praxe, poznámka red.) říkají, že mniši mohou jíst pouze jídlo, které je jim darováno. Vaření je pro mnichy nevhodné,” uvedl jeden z mnichů pro BBC World service.
„Lidé dnes už nepřipravují jídlo pro mnichy. Obvykle je totiž kupují v obchodech. Takže lidé nemohou kontrolovat kvalitu těchto potravin, stejně tak je nemohou kontrolovat mniši.”
Vláda se rozhodla zasáhnout vyhrazenými klinikami
Dlouhou dobu se obyvatelé Thajska báli byť jen naznačit, že by mniši mohli být tlustí. Ovšem stav, kdy spousta těchto služebníků duší trpí závažnými zdravotními problémy, jako je cukrovka, zvýšený tlak, či kardiovaskulární problémy, donutil něco udělat alespoň thajskou vládu.
Jejím prvním krokem bylo zřízení speciálních klinik čistě pro budhistické mnichy. Kromě toho, že se tyto kliniky starají o nemocné jedince, snaží se o problému také informovat veřejnost.
Jejich hlavním cílem je Thajce přesvědčit, aby pro mnichy i své rodiny vařili raději doma. Místo průmyslově zpracovaných potravin by také měli používat ingredience, které mají nižší obsah tuku i cukru.
Tuto snahu zdůrazňuje fakt, že jsou to právě obézní pacienti, u kterých se častěji projeví onemocnění kovidem 19 v té horší až nejhorší formě.
Rozšířením povědomí o nutnosti změnit mnichům jídelníček tak své metafyzické ochránce ochrání před dlouhodobými chronickými obtížemi, stejně jako před těmi nejhoršími dozvuky aktuální pandemie.