Podle dat 120 tisíc pozorovatelů ve 48 zemích Evropy se ptáci za posledních třicet let přesunuli o 28 kilometrů směrem na sever. Můžou za to klimatické změny a různá úroveň právní ochrany.
Klimatické změny a lidská činnost má své dopady na celou planetu. A podle nových zjištění se jí nevyhnuli ani ptáci.
Z nově vydaného Evropského atlasu ptactva (European Breeding Bird Atlas 2), který nabízí nejdetailnější popis rozložení ptáků na Starém kontinentu, vyplývá, že se každým rokem stěhují průměrně o jeden kilometr severně.
Kniha vychází z pozorování 120 tisíc dobrovolníků od Azorských ostrovů po pohoří Ural, a dokumentuje změny u celkem 539 evropských druhů ptáků během posledních třiceti let.
První díl byl vydán v roce 1997 a je založený na pozorování od osmdesátých let dvacátého století. Srovnání prvního a druhého dílu, který vychází z dat z roku 2013-2017, pak ukazuje, že se za to období ptáci přestěhovali o 28 kilometrů směrem k severní točně.
U některých druhů je takové stěhování ještě výraznější. Kupříkladu původně středomořská vlha pestrá nebo volavka stříbřitá se nyní dostávají až k hranicím Spojeného království, Francie a Nizozemí, především kvůli mírnějším zimám.
Bukač velký, tenkozobec opačný nebo i luňák červený také rozšířili rozsah svého teritoria, patrně z toho důvodu, že v zemích s lepší ochranou přírodních prostředí a dostatečnou legislativou pro jejich ochranu se jim lépe daří.
Naopak mnohým ptačím druhům, které žijí v blízkosti zemědělských usedlostí, se pomalu stahuje oprátka. Kvůli intenzivní zemědělské činnosti a s tím souvisejícím nedostatkem potravy se jejich populace radikálně snižuje.
Hlavními faktory jsou klimatické změny a změna užívání půdy
Celkově svá území, kde vyvádí své mladé, rozšířilo na 35 procent ptáků. Naopak 25 procent z nich území pro svou další reprodukci zúžilo. Obecně se očekává, že ptáci, kteří mají širší území, na kterém se mohou dále rozmnožit, mají menší riziko, že vyhynou.
Nicméně za snahou rozšířit své území nemusí být jen nárůst populace a druhová prosperita, ale také fakt, že se zhoršuje kvalita území.
K výzkumu přispěl i Petr Voříšek z České společnosti ornitologické, který za stěhováním vidí dva hlavní viníky.
„Výsledky potvrzují, že hlavními hnacími silami jsou klimatické změny a změna užívání půdy. Zároveň je však situace velmi komplexní, a proto dodáme data pro další zkoumání,” řekl Voříšek pro britský deník The Guardian.
Iván Ramírez z organizace BirdLife Europe and Central Asia vidí také rozdíl v tom, zda ptáci podléhají zákonné ochraně či nikoliv.
„Ptákům, kteří jsou chráněni zákonem, se obecně daří lépe než těm, kteří chráněni nejsou. Tohle je důležitá zpráva pro celou Evropskou Unii,” uvedl Ramírez.