Devadesátiminutová trasa dostupnou přírodou severu Brna, která v zimních měsících působí jak z pohádky. Nejnáročnější část se dá zvládnout s dítětem v nosítku, s kočárkem lze zvolit alternativní trasu. Mapa přiložena.
Jednou či dvakrát ročně se i nám v jižní části republiky poštěstí a naše úrodné lány a krasové lesy zahalí bílá pokrývka.
Taková nadílka mění přírodu kolem Brna v pohádkovou zahrádku, která nutně vybízí k vycházce, neboť, co kdyby to bylo naposledy?
Když tento slavnostní okamžik nastal letos, nečekali jsme dlouho a šli jsme si ho náramně užít.
V prvních chvílích přišlo rozhodování, kam se s dětmi kolem Brna vydat. Na brněnskou přehradu? Do obory Holedná? Do Mariánského údolí? Každá z těchto možností by byla jistě správná, ale my jsme se rozhodli pro trasu blíže našemu domovu v Kéniku, alias Králově Poli.
Naše volba padla na spletité cestičky vedoucí z vyvýšeniny pojmenované po slavném českém buditeli, z Palackého vrchu, ze kterého jsme putovali směrem na sever, na Medlánecké kopce.
Palackého vrch je přes tři sta metrů vysoký kopec, který se tyčí nad brněnskými městskými částmi Královo Pole, Žabovřesky a Komín. Vrcholek kopce zdobí pomník věnovaný právě této významné postavě českých dějin.
Na Palackého vrch, známý též jako Palačák, vede hned několik různých cest. My jsme si zvolili trasu od zastávky Skácelova. Vyšplhali jsme kolem majestátní budovy Fakulty strojního inženýrství k vodárně, kde se okolí již podobalo scenérii z Mrazíka.
Má devítiměsíční dcera si doposud sněhu příliš neužila. O to větší pro ní byl šok, když ji ze spánku v nosítku vytrhl přímý zásah sněžnou koulí, která ještě před chvílí zdobila větev středně vysokého stromu.
Studené probuzení přímo do tváře ji sice na chvíli uvrhlo v uslzené procesí, ale pohled na zasněžené stromoví ji po krátké chvilce uklidnil. Od té doby oči nezavřela, protože vskutku bylo nač se dívat.
Vydrápali jsme kolem vodárny až na vrchol Palačáku a odtud se vydali lesní cestou směrem na sever.
Cestička i pod sněhem poskytovala mé obuvi značně bahnité odpružení. Sešli jsme po ní k cestě vedoucí z Netopýrek přes zahrádkářskou kolonii až zpět k vodárně.
Tu jsme pouze překročili a vydali se po zelené další lesní stezkou strmě vzhůru, až ke kýženému cíli, který se tyčí nad sportovním letištěm a nabízí nezaměnitelná panorama.
Medlánecké kopce jsou přírodní památka, která se v okolí vyjímá nezaměnitelným tvarem i travnatým porostem připomínající anglický venkov.
V tuto dobu však dobu byly pokryty značnou vrstvou sněhu, ozdobeny sněhuláky a kolejemi od sání a bob. Pohled na hrající si omladinu připomínal Ladovskou zimu.
Po nasátí atmosféry z nezaměnitelného panorama jsme se vydali zpět k domovu, tentokrát kolem sportovního letiště Medlánky směrem do Netopýrek. Cestou jsme narazili na onu cestu, která vede zpět do Králova Pole přes zahrádkářskou kolonii, a která nás zavedla zpět k vodárně a k budově Fakulty strojního inženýrství.
Celý okruh i s dítětem v nosítku nám zabral zhruba 90 minut. Je to proto ideální procházka i uprostřed týdne.
Základní parametry výletu:
Náročnost trasy: 2
Délka trasy: 6 km: od zastávky Skácelova a zpět, cca 90 minut
Je trasa vhodná pro kočárky?
Konkrétní trasa, kterou jsme zvolili, pro kočárky příliš vhodná není. Vyskytuje se na ní spousta strmého klesání a stoupání na úzkých pěšinách. Kolem palackého vrchu však vedou alternativní cesty, kudy se s kočárkem dostanete bez problému. Z vlastní zkušenosti doporučuji jít kolem atletického areálu Vysokého učení v Brně
Mapa trasy z Palackého vrchu na Medlánecký kopec a zpět
Mátezájem o další tipy, kam se s dětmi vydav v okolí Brna? Zkuste ráj pro bobování a sáňkování v obci Rudice na Blanensku.