Každý rok se zelená plocha země zvětší o 5 milionů čtverečních kilometrů. Nejvíce v Indii a Číně
Světovými médii vládnou témata plastového pekla, tajících ledovců či havárií ropných tankerů. Jen zřídkakdy se tak dozvídáme něco pozitivního o vývoji životního prostředí. O to radostnější jsou proto výsledky nové studie, kterou zveřejnila americká NASA.
Podle výsledků dlouhodobého výzkumu agentury je svět zelenější, než byl před dvaceti let, a nejvíce přitom v překvapivých oblastech planety – v Indii a Číně.
Právě tyto země jsou ze satelitních snímků momentálně nejzelenějšími místy na světě. Z výsledků studie vyplývá, že je to díky lidské činnosti, především pak díky programovému sázení stromů a zemědělské činnosti v obou rychle se rozvíjejících zemích.
Foto: NASA Earth Observatory
„Čína a Indie mohou za celou jednu třetinu zazeleňování, přičemž jim patří pouhých devět procent zemského povrchu pokrytého vegetací. Toto zjištění je překvapující vzhledem k obecnému povědomí o degradaci půdy v těchto přelidněných zemích způsobené jejím nadměrným využíváním,” řekl vedoucí studie Chi Chen z katedry země a životního prostředí Bostonské univerzity.
Nový pohled na stávající podmínky pozemské vegetace byl možný díky dvacet let trvajícímu sběru dat ze satelitních snímků NASA. Výsledky ukazují, že na celé planetě vzrostla plocha listů stromů a rostlin v rozsahu srovnatelném s plochou všech amazonských deštných lesů dohromady.
Každoročně přibude více než pět milionů čtverečních kilometrů zelené plochy.
Více než 43 procent nové zelené plochy v Číně pochází z rozsáhlých projektů konzervace a expanze lesů, kterými Čína bojuje především s erozí, znečištěním ovzduší a celkovou klimatickou změnou. 32 procent zazeleněné plochy pak vytváří zemědělská aktivita v zemi. V Indii tato činnost tvoří 82 procent.
V obou zemích vzrostla produkce obilovin, zeleniny, ovoce a dalších plodin o 35 až 40 procent od roku 2000.
Otázkou zůstává, jak se bude trend pohybovat dál. Kupříkladu v Indii na zvýšení zemědělské produkce tlačí rostoucí populace. Intenzivní zemědělská aktivita je však závislá na zavlažování spodní vodou. Pokud se spodní voda vyčerpá, situace se může výrazně změnit, tvrdí NASA.