OTEVŘENÝ DOPIS: plošný zákaz zdravých otců bez cestovatelské anamnézy u porodu nemá opodstatnění. Jeho přítomnost může naopak ulehčit již tak vyčerpanému personálu
PETICE ONLINE: https://www.petice.com/puste_tatinky_k_porodu
Včera jsem napsal otevřený dopis českým porodnicím ohledně zákazu otců u porodu. Jelikož se večer bez jakékoliv věcné argumentace a diskuse Ministerstvo zdravotnictví České republiky uchýlilo k plošnému zákazu, dopis jsem musel upravit. Nyní jej proto adresuji Ministerstvu a především Ministru Vojtěchovi s drobnou úpravou v argumentaci.
Poselství však zůstává stejné: zdravý otec bez cestovatelské anamnézy nepředstavuje jakékoliv riziko pro zdravotníky. Jeho přítomnost naopak již tak přepracovanému personálu práci usnadňuje, snižuje nutnost styku porodních asistentek s rodící matkou, a stejně tak se kladně projevuje na psychickém stavu matky.
Tímto krokem Ministerstvo zdravotnictví docílí jediného: nárůstu domácích porodů, které mají třikrát větší úmrtnost, a nárůstu počtu matek na antidepresivech.
ČTĚTE TAKÉ: Ministerstvo zdravotnictví porušuje doporučení Světové zdravotnické organizace
ÚPRAVA: OTEVŘENÝ DOPIS MZČRPřepis textu: https://bit.ly/3beocrDPETICE ONLINE:...
Zveřejnil(a) Ondřej Koraba dne Středa 18. března 2020
Aktuální verze proto zní takto:
OTEVŘENÝ DOPIS MINISTERSTVU ZDRAVOTNICTVÍ ČR
Vážené Ministerstvo zdravotnictví České republiky, vážený pane Ministře,
obracím se na Vás v těchto krušných časech s problémem, který mne i další nastávající tatínky nemálo trápí — a tím je nepochybně plošný zákaz přítomnosti otců u porodu.
Rád bych hned ze začátku zdůraznil, že chovám v hluboké úctě všechny lékaře, sestry i zdravotníky, kteří se s nasazením vlastního zdraví a ze všech sil věnují zvládnutí aktuální pandemie. Medicínu obecně považuji za jeden z nejúctyhodnějších oborů i v časech relativního klidu, a všechny, kteří si tuto cestu vybrali jako své poslání, bezmezně respektuji.
Přesto bych Vás však rád touto cestou požádal, abyste zvážili možnost navrátit mně i dalším nastávajícím otcům tu čest být přitom, kdy se naši potomci poprvé nadechnou. Snad pochopíte, že je to pro mnohé z nás jeden z nejdůležitějších okamžiků našeho života.
Přece jen se nynějšími opatřeními snažíme především zachránit svět, jak jej známe, a proto bychom mohli adekvátně přivítat nový život, který také znamená novou naději.
Kromě mých subjektivních pocitů však existuje i spousta objektivních argumentů, která byste při svém rozhodování mohli vzít vpotaz.
1. Je-li důvodem zákazu přítomnosti otce u porodu možnost nákazy, domnívám se, že takové opatření nebude mít příliš velký efekt. Pakliže je otec snad nějakým způsobem infikován, existuje pouze minimální šance, že by se matka infekci vyhla. Přítomnost otce u porodu tak riziko nákazy nijak nezvýší.
2. Zákazem přítomnosti otce u matky, u níž probíhá porod, zvyšujete zátěž porodních asistentek, které tak musí matkám pomáhat během obyčejných úkonů, jako je cesta na toaletu, úklid po záchvatu nevolnosti, se kterými by jinak pomohl partner. Dochází tak k ještě většímu kontaktu. Během směny má porodní asistentka na starosti dvě, tři, někdy i více matek, její práci tak krokem výrazně zkomplikujete. Otec tento nápor snižuje, stejně tak snižuje čas, který asistentka stráví s matkou, ušetří jí tím síly a sníží možnost nákazy virem.
3. Přítomnost otce u porodu se stala v naší zemi normou, a následné zrušení této výsady má vážné negativní dopady na psychický stav nastávajících matek, které s aktivní podporou během tohoto náročného úkonu počítaly. Proto odepřením práva přítomnosti otce způsobíte, že mnohé z matek, které po devět měsíců s podporou svých partnerů počítaly, budou nuceny vyhledat psychologickou pomoc či dokonce psychofarmaka.
4. Z reakcí na nové nařízení vyplývá, že lidé, kteří dříve nepodporovali domácí porody, je nyní zvažují, či se pro ně již dokonce rozhodli. Podle rozsáhlé studie gynekologicko-porodnické kliniky univerzitní nemocnice v izraelské Beer Ševě, publikované loni v březnu, však domácí porod představuje až třikrát větší riziko úmrtnosti novorozenců. Stojí vám to za to, Adame Vojtěchu, mít tuto krev na rukou, když je vaše nařízení zbytečné?
Dodávám, že plně respektuji nařízení vlády, která mají za cíl ochránit naši zemi před dopady zákeřného viru. Ochrana zdraví mé rodiny je pro mne tím nejdůležitějším životním úkolem. Sám jsem proto dobrovolně podstoupil předběžná opatření ještě předtím, než situace eskalovala, a od začátku měsíce března jsem spolu se svou rodinou v dobrovolné izolaci.
To znamená, že již více než čtrnáct dní, což je obvyklá doba karantény pro osoby s cestovatelskou anamnézou, pracuji z domu, vyhýbám se kontaktu s jinými lidmi, nakupuji převážně pomocí donáškových služeb. Doposud jsem bez příznaků jakéhokoliv onemocnění, nepředstavuji proto žádné riziko pro zdravotníky.
Domnívám se proto, že by bylo vhodné zhodnocovat možnou přítomnost otce u porodu na individuální bázi.
Mnohokrát děkuji každému, kdo věnoval svůj čas přečtení mých řádek a budu doufat, že budu moci být svědkem zrození své dcery.
S úctou a přáním pěkného téměř jarního dne
V Brně, dne 17.3. 2020, upraveno 19.3.2020
Ondřej Koraba
VYJÁDŘENÍ UNIE PORODNÍCH ASISTENTEK (UNIPA) K PÉČI O TĚHOTNÉ ŽENY A JEJICH RODINY V OBDOBÍ NOUZOVÉHO STAVU V DŮSLEDKU EPIDEME COVID-19
Unie porodních asistentek vyjádřila svou nevoli vůči aktuálnímu rozhodnutí:
„Zároveň vyjadřujeme velké znepokojení nad rozhodnutím zákazu přítomnosti otce u porodu. Toto opatření považujeme za neodůvodněné. Je třeba mít na paměti, že ženy obvykle žijí ve společné domácnosti s otcem dítěte, a tedy jeho přítomnost u porodu z hygienického hlediska nijak nezvyšuje riziko nákazy. Podle oslovených lékařů je malá pravděpodobnost, že přijde do porodnice pár, ve kterém je nakažen pouze otec a nikoliv žena.”
„Podle nových vyjádření WHO ze dne 20. 3. 2020 mají všechny těhotné ženy, dokonce i ty nakažené koronavirem, právo na doprovod u porodu podle jejich volby. Zároveň WHO upozorňuje na to, že bonding, kontakt skin to skin a první přisátí je stále nejlepším možným řešením pro matku i dítě, např. pro nastavení správné imunity, a to za dodržení základní hygieny.(2) Ženám by to tedy i za současných podmínek mělo být umožněno a v časném kontaktu s novorozencem by měly být podporovány zdravotnickým personálem.”
Celé vyjádření si můžete přečíst zde.
Statistiky k porodu s doprovodem/bez doprovodu
Je nutno dodat, že přítomnost otce u porodu není jen emociálním nadstandardem. Podle odborného příspěvku paní Věry Jedličkové jsou pro řadu žen aktuální omezení zásadní. Ženy mají strach být u porodu samy, chtějí mít u sebe alespoň partnera, když už ne svou dulu. Jsou nešťastné a bojí se rodit jako „na bitevním poli“.
Studií o tom, jaký vliv má u porodu přítomnost podporující osoby na celý průběh porodu a psychickou pohodu ženy, bylo podle paní Jedličkové napsáno již nespočet. Jedna z nich je dostupná například zde. Vyplývá z ní, že ženy, které mají u porodu kontinuální podporu, mají:
- 39 % vyšší pravděpodobnost, že porod nebude ukončen císařským řezem
- 15 % vyšší pravděpodobnost spontánního vaginálního porodu
- 31 % nižší pravděpodobnost užití syntetického oxytocinu ke stimulaci porodu
- 10 % nižší pravděpodobnost užití medikace na tlumení bolesti
- 14 % nižší pravděpodobnost výskytu poporodních komplikací u dítěte vyžadujících speciální zdravotní péči
- 10 % nižší pravděpodobnost instrumentálního porodu pomocí kleští nebo vakuum extraktoru
- 35 % vyšší pravděpodobnost spokojenosti ženy s porodem
- 38 % nižší pravděpodobnost nízkého APGAR skóre (APGAR<7) u dítěte v páté minutě po porodu, t.j. vyšší pravděpodobnost, že dítě bude po narození v dobrém zdravotním stavu
Vyzývám proto Ministra Vojtěcha, aby tato data zhodnotil.
Úprava: aktuálnímu otevřenému dopisu předcházel Otevřený dopis porodnicím České republiky
Porodní asistentka popisuje, proč muži u porodu představují obrovskou pomoc pro personál
„Zvlášť ve větších nemocnicích porodní asistentky běžně poskytují při porodu péči jen tu nejnutnější. Kupříkladu chodí měřit ozvy á 15 minut, kontrolují kapačku, pokud žena nějakou má, jednou za dvě hodiny ji vaginálně vyšetří, jednou za tři hodiny jí napojí na monitor. Na nějaké větší opečovávání nebývá prostor.
Když se pak porod blíží třeba k závěru prvni doby porodní nebo už je druhá doba porodní, tak některé porodní asistentky se snaží ženu polohovat, podpořit ji apod, ale taky, nemůžou tam s tou ženou být třeba dvě hodiny nonstop. Ono totiž tohle zvládnete udělat za den jednou, dvakrát a pak jste tak psychicky i fyzicky vyčerpané, že další směny padáte na hubu, vím o čem mluvím.
Minimálně pro mě byl partner rodičky vždycky velká pomoc. Ukázala jsem mu, jak masírovat ženě záda, v jaké poloze ji má pomoct podržet, místo toho, aby žena drtila ruku mně, tak já měla volné ruce a mohla jsem chránit hráz a chytat dítě… instruovala jsem chlapa, jak má společně se ženou dýchat atd..
Pro mě osobně jako pro porodní asistentku byly porody bez chlapů vždy hrozně náročné, protože chca nechca se na mě ta žena vždy hrozně upnula a vyžadovala moji přítomnost.. což jak říkám, je naprosto pochopitelné, jenže když do toho máte v péči ještě druhou ženu, tak se prostě nemůžete rozkrájet.”
Vsetínský plavčík Radim Gajdoš se topil v dluzích. Hodil je na matku svého syna